Máme papeže, už zase

Ještě před tím než dal Benedikt XVI. svatému stolci vale, řešilo se, kdo bude novým papežem. Černoch, Asiat nebo Latinoameričan? 

Nakonec kardinálové zvolili Argentince a uspokojili tak neustále rostoucí vliv katolicismu v Jižní Americe. Možná to byl čistě populistický krok (Není hezké taky konečně vidět v televizi jásající davy namísto protestů? Je.), nebo taky ne. Nový papež Jorge Bergoglio (alias František I.) totiž zastává tradiční názory a dogmata a nemá moc chuť své postoje měnit, natož aby měl náladu na nějakou církevní reformu. Teď se zdá, že přichází obdoba zpátečnického Benedikta, i když světová média i představitelé ostatních církví nahlas doufají, že František by mohl alespoň trochu dohnat skvělou reputaci Jana Pavla II. 

Associated Press na youtube.

František I. je na kordy  s argentinskou prezidentkou Cristinou Fernández de Kirchner. 

Hlavně kvůli zákonu, který ve státě povoluje stejnopohlavní manželství. Tehdejší arcibiskup označil svůj boj proti zákonu za "Guerra de Dios" - prakticky svatou válku. Naladil se tak opět na kabaretní vlnu církevního populismu. V posledních letech se totiž zdá, že víc než o posvátnost manželství jde o to být slyšet. A kdekdo (konečně i tento blog) takové výroky církevním hodnostářům baští. Fernández De Kirchner odpověděla přirovnáním arcibiskupské kampaně k "dobám středověku a inkvizice". 

Papež je taky kritizován za svou laxnost a neangažovanost na konci sedmdesátých a začátku osmdesátých let, kdy Argentině vládla vojenská junta, jejíž perzekuce se týkaly i tamní církve a jejích členů. 

Bude zajímavé sledovat, jak se vyvine papežské úřadování Jorgeho Borgoglia. Zatím působí průměrně a provinciálně. 

Mediální magnát Hájek

Petr Hájek dal sice teplému místečku na Hradě vale, ale role mediální celebrity, obdoby Paris Hilton v politice, se vzdát nehodlá. Spouští nový "informační" web Protiproudu. Můžeme ho tak považovat za hipstera současné politiky, já bych se ale  spíše klonil k označení tragéd. 

Na konspiracích si vystavělo jméno spoustu lidí. Když Hájek prohlásil, že za útoky z 11. září mohou tajné služby USA, bylo to k smíchu. Časem je to spíš k pláči. Vášnivý obhájce katolicismu tak totiž zbavil viny islamistické radikály a vyvstává tak otázka, jestli má v hlavě aspoň trochu srovnané myšlenky. Nemá, na rozdíl od svého lorda Klause, který víceméně vyznává směr pravicového, konzervativního, tradicionalistického, nacionalistického populismu. 

Úvodní článek na Hájkově webu je vycizelovaným paranoidním žvástem. V DeLillově knize Cosmopolis obchází světem strašidlo kapitalismu, u Hájka obchází Evropou strašidlo svobody. Kdežto americký spisovatel psal málem postapokalyptický text, Hájek nám slibuje realitu, kde bude Česko okrajovou gubernií (tohle slovo bych být jím nepoužíval, když se podíváme na Klausovu náklonnost k Rusku). Hájek se taky bojí, že ho zlynčuje Velký Bratr. 

Tím má na mysli média. Údajný zastánce demokracie se naváží do novin, které ovšem přinášejí nepohodlné zprávy a tím demokracii udržují, nebo aspoň nedávají politikům příležitost, aby si moc vyskakovali. 

Ani ne za měsíc tu máme pokračování hradního tingl tanglu a to rovnou onlájn,

až člověk musí doufat, že se Hájek procpe i na Facebook, aby šlo jeho plátek lajknout a mít všechny skeče z první ruky. Otázkou je, kolik lidí ho bude brát vážně? Jestli dost, můžeme to tady zabalit. Hájek volá po kontrarevoluci. Konzervativec chce revoluci, to je přímo revoluční záležitost! Potíž je v tom, že do ulic zpravidla vypochodují mladí lidé, už kvůli tomu, že ti starší by se blbě šplhali přes Malou Stranu k Hradu a demonstrovat z dvaadvácy by asi nebylo zrovna košér. 

Na koho tedy chce ideologicky Hájek cílit. 

Nemá trefu Robina Hooda a zbojnické charisma už vůbec ne. Lze tak očekávat, že se z jeho nového webu stane ukřičená tribuna...nebo taky vykřičený dům ničím nepodložených názorů. Nastupující novinářský magnát pochopil, že proto aby ho někdo poslouchal, potřebuje své vlastní médium. 

Prostořeká Kate Nash se 4. března vrací s novým albem Girl Talk. 

Angličanka, držitelka BRIT Awards, která nastartovala kariéru před pár lety deskou Made of Bricks, je výraznou osobností indie-popu, i když na posledním EP z loňského podzimu skočila do rocku. Tady je nové video z Girl Talk, které se veze na stejné vlně jako předchozí singly zpěvačky. 

Passion Pit: Carried Away podruhé

Passion Pit vydali nové video. K singlu Carried Away, který se v remixu objevil již před časem. Teď se na youtube objevila originální verze s ještě originálnějším videem, které rozhodně stojí za zhlédnutí! 

Nechte se občas unést, ať vás to stojí cokoli. 

Když stojíte v dešti (nebo jenom pod zapnutou hadicí) před dveřmi své vyvolené, nebo když se ji rozhodnete ulovit...třeba rybářským prutem, nebuďte nohama na zemi, ale ani hlavou v oblacích, to jen až necháte na nebe napsat omluvné "sorry" a budete doufat, že se dočkáte všeříkající odpovědi "ok". 

Passion Pit mají zkrátka skvělá videa a rozhodně se vyplatí ani jeden jejich klip neprošvihnout. Já jsem byl unesen...

Francie, Británie a homosexuálové...kde je Česko?

Máme půlku února ve Francii je pořádně horko (nebo teplo, jak chcete). Sněmovna schválila zákon, který legalizuje sňatky homosexuálů a umožňuje jim adoptovat děti. Statisíce demonstrantů vytáhly do pařížských ulic už před časem a nebyly to jen svíčkové báby, které mašírovaly hlavním městem. Znamená tenhle boj, hádka, tahanice něco pro Česko? Podívejme se na Španělsko, katolickou baštu Evropy, to stejnopohlavní sňatky schválilo už v roce 2005.

Česko patří v pohledu na gaye a lesby k nejtolerantnějším státům světa, Praha je v top desítce nejpřívětivějších měst pro homosexuály na světě, přesto zákon o registrovaném partnerství čekal na schválení až do roku 2006. 

Kdežto katolická Francie (respektive její parlament), o Španělsku nemluvě, se nebojí svých obyvatel zatížených stereotypy a předsudky. V Česku je klima pro obdobný zákon zdánlivě ideální. Církevní vlivy na slušném minimu, levicové založení většiny obyvatel (tady by byla ČSSD opravdu k něčemu užitečná), radikalismus omezený na sociální sféru (české nácky spíš budou zajímat nepřizpůsobiví Romové než gayové, kteří mnohdy cpou ekonomiku nahoru, jelikož nejsou zatíženi závazky...zatím), přitom právě ve Francii je velice silná radikální pravice – rodina Le Pen.

Záběry z říjnového protestu proti homosexuálním sňatkům.

Britský premiér Cameron protlačil zákon o homosexuálních sňatcích před pár dny dolní komorou parlamentu. Francie dnes. Kdy to čeká Česko? 

A čeká ho to vůbec? Když se podíváme na své východní sousedy, zjistíme, že Slovensko předstírá, že homosexuálové nejsou součástí společnosti; o Polsku nemá cenu mluvit – konzervativní stát, který byl schopný se hádat o přítomnost kříže vztyčeného před prezidentským palácem po havárii ve Smolensku.

Jsou Češi vůbec zralí k takovému kroku? 

Češi jsou veskrze zpátečnickým národem, který má rád svoje jistoty (a několikery minulé volby to dokázaly). Homosexuálové se tu pohybují víceméně v rovině veřejného posměchu (co přídavných jmen a jinotajů jsme si vymysleli; můj nejoblíbenější je jednoznačně kuřbuřt), nebo přehlížení. Máme sice největší queer filmový festival ve střední Evropě, který je i hojně navštěvovaný, ale vlastní pride dostala Praha až předloni. Ne že by exhibování bylo ideálním řešením, jak prosadit menšinová práva, ale minimálně na problematiku upozorní.

Ve Francii dnes hlasovalo 329 poslanců pro a 229 proti zákonu.

Zajímalo by mě, kdy se v tuzemsku otevřeně začne mluvit o takovém zákonu pro české homosexuály. Nezaznamenal jsem, že by po ohlášení francouzského rozhodnutí v médiích někdo přišel s otázkou, jak by to vypadalo, nebo dokonce jak to bude vypadat s Českem. A mě by to opravdu zajímalo. Budeme táhnout za jeden provaz s ostatními národy na východě, nebo půjdeme blíž Evropě, která se nebojí kontroverzí?

Klaus v Polsku perlil

Když vás někdo žere, nazvěte ho levičákem. Když si chcete získat lidi, mluvte o elitářství. Když chcete vyvolat strach, melte o bořícím se řádu. Když chcete,aby si lidi připomněli gilotinu z hodin dějepisu, vzpomeňte Robespierra. Když chcete být za vola, řekněte tohle všechno ... nebo buďte prezidentem.

Klaus si uvědomil, že pořádný řev ke konci funkčního období je k nezaplacení, tak zaječel s objektivností jemu a pavlačovým babám vlastní. Jeho popularita rapidně klesla po (ne)slavné amnestii. Byla by veliká náhoda, kdyby mu Zeman zařídil nějakou pěknou trafiku, přestože ho Klaus v přímě volbě podporoval. Tady se přímo nabízí lidové rčení...tonoucí se stébla chytá.

A Klaus se stébla chytal i dnes v Polsku.

Prohlásil, že Havel byl extrémním levičákem, že chtěl elitářskou postdemokracii, že prosazoval modernistické boření lidského řádu, a nebo výbojný zahraničněpolitický intervencionismus.

Krásně řečeno, žeano? Přesně ve stylu dosluhující hlavy státu. Ještě by to ale chtělo nějakého schopného překladatele. I tak se obávám, že by Klausovy výroky nedávaly smysl. Patrně se snaží Havlovi konkurovat i na poli absurdního dramatu, když to s ním na politicko-historickém bojišti projel na plné čáře.

Na „extrémní levičáctví“ se nemá cenu ptát. To je jediné: Nesouhlas s prezidentem. Co to ale je elitářská postdemokracie? Není to současnost, kdy by Klaus nejradši čistil boty Putinovi a ruským oligarchům, kteří si brousí zuby na naše rodinné stříbro, totiž Temelín? A byť se Klaus snaží držet svých konzervativních hodnot (což, jak víme, je upřednostňování knedlíků na úkor salátů), jeho konzervatismus spíš odpovídá aktuální populistické antiunijní vlně. Není tohle postdemokracie?

Co znamená modernistické boření lidského řádu? A co je lidský řád? Lidí tu máme sedm miliard a všechny řády jsou vytvářeny lidmi, byť některé režimy jsou navýsost nelidské. Ale pochybuji, že utažené opasky v Koreji nebo v Íránu Klaus myslel, když tuhle frázi vypouštěl do světa. Ať se to Klausovi líbí, nebo ne, lidé jsou i socialisté, vyznavači jiných náboženství než křesťanství nebo homosexuálové.

A konečně, co Klaus myslel výbojným zahraničněpolitickým intervencionismem? No, o ruském novodobém imperialismu, který se cpe do Evropy přes ekonomiku, patrně nemluvil, ten je totiž posvátný. Zajisté připomínal Havlovu snahu o vstup Česka do EU, která nakonec (naštěstí) nešla vniveč. Klaus si patrně neuvědomuje, že absolutní suverenita je moc vzácná na to, aby si ji mohl dovolit desetimilionový národ, který má víc tendencí k fňukání, než k sebereflexi. Ani zadlužené Spojené státy dnes nejsou tak suverénní, jak by chtěly. 

Turecko, EU a Klausova prozřetelnost

Turecko chtělo být vždycky o kus víc na západě, než je. Když Turci nemohou přestěhovat svůj stát, tak chtějí přestěhovat aspoň kus politiky. Je obdivuhodné, že po všech potížích, jakými Evropa v posledních letech prochází, Turci jeví o vstup do unie ještě zájem, na rozdíl od Srbů, kteří už hodili flintu do žita.

Na jedné straně můžeme být liberální až na půdu a prohlásit...Turecko, vítej v Evropě, nebo můžeme říct tvrdohlavé ne...a budeme považovaní za morouse, kteří se zbytečně bojí východu (přestože EU už dávno není high society klubem západních států). Evropští politikové se nemohou rozhoupat a lze je chápat. Krom toho, že EU rozhýbe turecká ekonomika, se ovšem nahlodá nekompromisně sekulární systém maloasijského státu, který zavedl Atatürk. Proč? 

Jelikož EU zaručuje svobodu vyznání. To v Evropě víceméně znamená jen to, že můžete chodit do kostela, synagogy nebo mešity a nikdo by vám za to neměl nakopat zadek. Ne však v Turecku, zemi, kde je takový rozdíl mezi venkovem a městy a východem a západem. Dodnes se v novinách jednou za čas objeví zpráva, že otec zaživa pohřbil svou dceru, jelikož chodila s „nevhodným“ partnerem atakdále. Turecko přikazuje používání latinky, eliminuje nošení šátků, jak jen to jde, přikazuje náboženské obřady v turečtině namísto arabštiny, zakazuje náboženské sekty (kdyby byli jehovisté muslimská sekta, měli by v Turecku červenou).

Můžeme se podívat na situaci v porevolučních arabských státech. K moci se dostávají islamisté. Egypt de facto opakuje situaci Íránu. Tam revoluce také nezačala z náboženských, ale právních pohnutek. Aktéři revoluce, kteří chtěli demokracii a ne svazování společnosti šaríjou, se dnes musí znovu bouřit.

Jakmile se dá Turecku evropský mustr zákonů, můžeme očekávat radikalizaci a dnes jedna z nejpozitivněji chápaných muslimských zemí může dopadnout zle. Zle pro snílkovskou Evropu, výborně pro radikální složky společnosti, jako je muslimské bratrstvo. Takže jen ať Klaus podporuje vstup Turecka do EU z ekonomických hledisek, dál asi nevidí.  

Zeman, muslimové a nacisté (nebo všechno najednou)

V arabských státech si už osoby našeho budoucího prezidenta všimli. Nejsou z něj dvakrát nadšení a nelze se jim divit. Zeman přirovnal muslimy k nacistům a muslimskou společnost označil za nepřítele. Nejde jen o mezinárodní faux pas a pár Arabů na ambasádách v Praze, kteří nad jeho slovy kroutí hlavou. Jde hlavně o mezinárodní prestiž státu. 

Pakliže prezident, který všem permanentně vnucuje, jak moc je vzdělaný a jak jsou všichni kolem (zvláště novináři) hloupí, něco takového prohlásí, může takový výrok být vnímán jako stanovisko celého státu. A myslím, že ani jeden Čech nechce, aby se metro pod Prahou stavělo znovu. 

Extremisté jsou možná jednou promilí muslimské společnosti, bohužel promilí, která je nejvíc vidět. Muslimská společnost je o dost jiná než evropská, ovšem nelze ji chápat jako špatnou, musíme ji vidět jako jinou. Nemusíme s ní souhlasit (a z pohledu ateistického Čecha by to šlo jen stěží), ale nezbývá nám než ji respektovat. Arabský poloostrov navzdory všem prognózám přetéká ropou a Írán projevil alespoň minimální příklon k umírněné cestě islámu, když ajatolláh dal za pravdu Západu ohledně íránského jaderného programu.

Říct o muslimech, že jsou stejní jako nacisté, je čirá hloupost. Kde je spojitost? V tom, že nemají v lásce Židy? Ostatně Židé je taky v lásce nemají. Nelze se jim divit, ale taky se nelze divit muslimům, že sahají k tak zoufalým řešením, jako jsou teroristické útoky, když Izrael neustále staví kolem Západního břehu zeď a buduje ilegální židovské osady na palestinských územích. Muslimové byli ve středověku, co se společenské úrovně týče, mnohem dál než Evropané. Kolonizace nepřímo způsobila, že muslimské státy jsou dnes radikálnější, než kdy byly.

Můžeme se podívat na Persii. Američané a Britové tam de facto nasadili šáha, který byl jen vojákem, a odstranili z trůnu původní královskou rodinu. Nelze se pak divit, že proti autokratickému šáhovi, který byl prakticky vazalem Západu, se jeho poddaní vzbouřili, což vedlo k islámské revoluci, která z Íránu udělala jednu z hrozeb západní společnosti.

Podobně to máme my dnes. Nadáváme na Evropskou unii a pravomoci přesunuté do Bruselu...nebyli na tom Peršané podobně před osudným rokem 1979?

Prezident by si měl slova rozvážit, než je vysloví. Osobní názory ať si vykládá doma, ne na Hradě. Mohl by tak Česko dostat do potíží, nebo aspoň diplomatického dusna. Lze chápat zamítavé názory na muslimy v Evropě, pakliže vybouchlo metro v Londýně a vlaky na Atoche v Madridu, ale je nutné si také uvědomit, že mezi slovy muslim a terorista není rovnítko a že diplomacie není o sprostých urážkách, ale o vyjednávání.

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=769877

Klaus chce emigrovat, přejme mu to

Jeho výsost nám dnes oznámila, že hodlá emigrovat, pakliže se prezidentem stane Karel Schwarzenberg. Snad pánbů dá a Karel bude nejen knížetem, ale i prezidentem a Klaus si sbalí kufry. Dosud není jasné, jakým směrem se bude vyvíjet Klausova kariéra, až sedmého března odejde z funkce. Je bláhové se domnívat, že se jeho narcistní povaha bude soustřeďovat na zahradničinu, sbírání známek nebo sledování laciných seriálů z německé produkce. Proto by snad bylo lepší, kdy by se český národ spojil, jako to už prokázal při sbírce na vyhořelé Národní divadlo a začal vybírat na letenky pro pana Klause a jeho drahou choť Livii (a možná i pro Klause Juniora, aby se v nové domovině naučil další hymnu, když tu českou ovládá tak dokonale, aby kritizoval Schwarzenberga). Doporučoval bych nějakou vzdálenou zaoceánskou destinaci, případně Rusko, když je tak skvělé (zajímalo by mě, jak rychle by byl Klaus doma a  líbal práh města, jehož sláva hvězd se bude dotýkati a budeme ho nazývati Prahou). 

Guru Miloš

Taky rádi stojíte venku, když je sníh a šílená zima? No, prosím pěkně, já to přímo miluji! A pan Zeman usoudil, že to miluje celé Česko. Nebo si jenom pan Renč chtěl natočit nějaký thriller? S posledním Zemanovým spotem se mu to povedlo. Takhle si představuje lágry v české kotlině po nástupu bonmotáře Miloše na Hrad?

Smutné. 

Pakliže patříte k těm, kteří zbožňují, když mohou být v davu, nevyčnívat a držet hubu a krok, pak jistě volte Zemana. Svým spotem ukázal, co si o lidech myslí. Sice mu někdo z marketingu poradil, aby neřekl to levicí milované sousloví "obyčejní lidé" a nahradil ho stravitelnějším "normální lidé", ale i tak nám Zeman naznačil, že to jediné o co nám v našich mizerných životech jde, jsou církevní restituce a daně. Neříkám, že mě obě věci nevytáčí, ale přijde mi stupidní na nich stavět tak prvoplánovou kampaň. 

Odsouzení lidí "z pražských salónů" je přinejmenším dojímavé. Ano, půlka Moraváků má Prahu s jejími tramvajemi a "přijdu dýl" plné zuby už roky, ale zajímalo by mě, kdo jsou lidé z pražských salónů? Víte, avantgardu a její salóny máme už dobrých devadesát let za sebou. A jestli těmi salóny Zeman myslí kavárny, tak jsem tedy přímo lev salónů! 

Passion Pit: Carried Away

Máte pocit, že 7 miliard lidí na planetě je málo? Američtí Passion Pit ten pocit zkrátka měli a tak se rozhodli, že ve svém klipu rozmnoží alespoň své rostoucí zástupy fanoušků ještě o nějakého toho milovníka electra navrch. Tohle je sice remix jejich písničky Carried Away, ale zveřejněný jako oficiální singl. Tak dávejte pozor na to, co sežerete na nějaké párty, mohli byste pak docela snadno potkat svého dvojníka (a nejen proto, že byste viděli dvojitě).

K Passion Pit se ještě určitě na blogu vrátím. Jsou úžasným zjevením v žánru electra, jelikož se nebojí míchat electronicu s jinými styly (nejen s popem) a to se cení. 

Můžou za to média!

Facebook přetékal Karlem Schwarzenbergem a okolí dálnic zase Milošem Zemanem. Když pak Nečas po Sobotkově fiasku smutnil v přímém přenosu, svedl vinu za propad pravice na média a sociální sítě. Takový alibismus se jen tak nevidí. A na otázku, jestli amnestie ovlivnila pravicové voliče, řekl, že ho amnestie „trápí“ – po kolikáté již? Mě taky trápí spousta věcí, třeba čím dál tím menší míra makového posypu na houskách v Albertu. Co se sociálních sítí týká, vítěz prvního kola, Miloš Zeman, měl mnohem méně „lajků“ než pan kníže.

Schwarzenberg sice nebyl můj favorit, ale rozhodně byl na druhém místě v mém osobním žebříčku...daleko nad pseudonacionalistickou Bobo, nebo panem Záhadným Fischerem. Jeho kampaň byla dobrá, snad s výjimkou nepochopitelných placek Karel for PreSIDent, které zjevně odkazovaly na Sida Viciouse ze Sex Pistols. Ten ovšem provrtal břicho své přítelkyně Nancy nožem. Měli to snad voliči chápat, jako že se na Hradě od března budou problémy řešit ještě radikálněji než dnes? Nebo to byl jen nešťastně zvolený způsob, jak oslovit mladší voliče, kteří si občas rádi zapunkují s krabičákem?

Pokud média tolik ovlivňují, jak se voliči rozhodnou, proč v Česku stále nefunguje systém, kdy periodika jasně podporují kandidáty a strany? Kdo je oblíbencem Mladé fronty a kdo miláčkem Lidovek? Nemám tušení. České noviny šijí do pravicových politiků, stejně jako do levicových.

Takže pokud jsou média a ten ďábelský internet tak vlivné, pak doufám, že po přečtení tohohle článku budete ve druhém kole volit Karla Schwarzenberga, jelikož mít na Hradě Zemana, to by bylo na nejednu lahev Bechera.

Malvíny jsou moje!

Argentinská prezidentská diva Cristina Fernández de Kirchner se rozhodla, že zamaskuje ekonomické problémy svého státu diplomatickou tahanicí o Malvíny aliaz Falklandy. Cameron jí je překvapivě nepřenechal a odvolal se na referendum obyvatel souostroví. Ti jsou ovšem Britové, neboť Argentinci museli ostrovy obsazené Angličany roku 1833 opustit.

Do Buenos Aires mají Falklandaně blíž než do Londýna, ale Argentinci se jim stát nechce. Už při válce o Falklandy roku 1982 měla Argentina ekonomické potíže a jak známo jeden válečný konflikt menšího významu vzbudí národní hrdost, která přebije špatnou náladu z toho, že vás vyrazili z práce. Fernández de Kirchner, jejíž popularita klesla, tak brnká na nejosvědčenější strunu argentinské národní identity. Malvíny jsou naše!

Upozornila na tento problém inzerátem v britských denících a spustila diplomatickou scénku. Okupace Malvín je prý pozůstatkem kolonialismu 19. století. Vyzvala Camerona, aby ostrovy Argentině vrátil v době 180letého výročí jejich obsazení Anglií. (video)

Dalo by se říct, že Falklandy jsou co se území týče Argentiny, ale ohledně obyvatel to je anglická zem. Stěhovat Falklanďany do Británie je nesmysl a sebrat půdu pod nohama jim taky nepůjde. Takže jak na to?

Ať už spor dopadne jakkoli (a už teď je téměř jasné, že nedopadne nijak), Fernández de Kirchner si může gratulovat. Bude se na ni vzpomínat jako na tu, která se pokusila zbavit Malvíny britského jha. Ze sporu o ostrovy se tak stává diplomatický evergreen, který i po letech nenudí a mnohdy se báječně hodí ho vytáhnout na veřejnost.  

Depardieu v širé ruské náruči

Hollande se rozhodl zkrouhnout bohaté 75% daní. Jak by se vám líbilo, kdyby vám ze stovky zůstalo v ruce dvacet pět korun? Obelixovi Depardieumu se to nelíbilo vůbec a tak dneska dostal od Putina ruský pas. Jestli zahájí exodus Francouzů do Ruska, může si gratulovat k neuvěřitelnému paradoxu. Zatím se vždycky utíkalo z východu na západ.

Depardieu vychvaloval do nebes Rusko a Rusy, přitom mu tamní umělecká obec dala jasně najevo, že je houby ruský vlastenec (a to přitom slíbil, že se naučí rusky, skvostné). Ruská federace Depardieuovy příjmy zdaní 13 %, což je velký rozdíl oproti jeho domovině.

Francie je od Ruska daleko a nemají tam Karlovy Vary, tak jedině se dá vysvětlit hercův entuziasmus kolem ruské povahy. Moskva je mu prý velká a radši má venkov. Stromy najde ale v Provence stejně jako na Sibiři. Teď jde o to, jaké jsou hezčí a jaká je jejich minulost. Zajímavé bude sledovat, kdo bude litovat svého kroku jako první. Hollande za svou přehnanou "solidárnost", nebo Depardieu za své přátelení se s Putinem?

Depardieuova kolegyně a spasitelka zvěře Brigitte Bardot oznámila, že si taky pořídí ruský pas, pokud zoologická zahrada v Lyonu utratí dva tuberkulózní slony (kteří by podle soudu mohli nakazit zbytek zvířectva). Můžeme jí tak jen popřát hodně štěstí v novém ráji na zemi, jakým se Rusko evidentně stává.