Máme papeže, už zase

Ještě před tím než dal Benedikt XVI. svatému stolci vale, řešilo se, kdo bude novým papežem. Černoch, Asiat nebo Latinoameričan? 

Nakonec kardinálové zvolili Argentince a uspokojili tak neustále rostoucí vliv katolicismu v Jižní Americe. Možná to byl čistě populistický krok (Není hezké taky konečně vidět v televizi jásající davy namísto protestů? Je.), nebo taky ne. Nový papež Jorge Bergoglio (alias František I.) totiž zastává tradiční názory a dogmata a nemá moc chuť své postoje měnit, natož aby měl náladu na nějakou církevní reformu. Teď se zdá, že přichází obdoba zpátečnického Benedikta, i když světová média i představitelé ostatních církví nahlas doufají, že František by mohl alespoň trochu dohnat skvělou reputaci Jana Pavla II. 

Associated Press na youtube.

František I. je na kordy  s argentinskou prezidentkou Cristinou Fernández de Kirchner. 

Hlavně kvůli zákonu, který ve státě povoluje stejnopohlavní manželství. Tehdejší arcibiskup označil svůj boj proti zákonu za "Guerra de Dios" - prakticky svatou válku. Naladil se tak opět na kabaretní vlnu církevního populismu. V posledních letech se totiž zdá, že víc než o posvátnost manželství jde o to být slyšet. A kdekdo (konečně i tento blog) takové výroky církevním hodnostářům baští. Fernández De Kirchner odpověděla přirovnáním arcibiskupské kampaně k "dobám středověku a inkvizice". 

Papež je taky kritizován za svou laxnost a neangažovanost na konci sedmdesátých a začátku osmdesátých let, kdy Argentině vládla vojenská junta, jejíž perzekuce se týkaly i tamní církve a jejích členů. 

Bude zajímavé sledovat, jak se vyvine papežské úřadování Jorgeho Borgoglia. Zatím působí průměrně a provinciálně. 

Mediální magnát Hájek

Petr Hájek dal sice teplému místečku na Hradě vale, ale role mediální celebrity, obdoby Paris Hilton v politice, se vzdát nehodlá. Spouští nový "informační" web Protiproudu. Můžeme ho tak považovat za hipstera současné politiky, já bych se ale  spíše klonil k označení tragéd. 

Na konspiracích si vystavělo jméno spoustu lidí. Když Hájek prohlásil, že za útoky z 11. září mohou tajné služby USA, bylo to k smíchu. Časem je to spíš k pláči. Vášnivý obhájce katolicismu tak totiž zbavil viny islamistické radikály a vyvstává tak otázka, jestli má v hlavě aspoň trochu srovnané myšlenky. Nemá, na rozdíl od svého lorda Klause, který víceméně vyznává směr pravicového, konzervativního, tradicionalistického, nacionalistického populismu. 

Úvodní článek na Hájkově webu je vycizelovaným paranoidním žvástem. V DeLillově knize Cosmopolis obchází světem strašidlo kapitalismu, u Hájka obchází Evropou strašidlo svobody. Kdežto americký spisovatel psal málem postapokalyptický text, Hájek nám slibuje realitu, kde bude Česko okrajovou gubernií (tohle slovo bych být jím nepoužíval, když se podíváme na Klausovu náklonnost k Rusku). Hájek se taky bojí, že ho zlynčuje Velký Bratr. 

Tím má na mysli média. Údajný zastánce demokracie se naváží do novin, které ovšem přinášejí nepohodlné zprávy a tím demokracii udržují, nebo aspoň nedávají politikům příležitost, aby si moc vyskakovali. 

Ani ne za měsíc tu máme pokračování hradního tingl tanglu a to rovnou onlájn,

až člověk musí doufat, že se Hájek procpe i na Facebook, aby šlo jeho plátek lajknout a mít všechny skeče z první ruky. Otázkou je, kolik lidí ho bude brát vážně? Jestli dost, můžeme to tady zabalit. Hájek volá po kontrarevoluci. Konzervativec chce revoluci, to je přímo revoluční záležitost! Potíž je v tom, že do ulic zpravidla vypochodují mladí lidé, už kvůli tomu, že ti starší by se blbě šplhali přes Malou Stranu k Hradu a demonstrovat z dvaadvácy by asi nebylo zrovna košér. 

Na koho tedy chce ideologicky Hájek cílit. 

Nemá trefu Robina Hooda a zbojnické charisma už vůbec ne. Lze tak očekávat, že se z jeho nového webu stane ukřičená tribuna...nebo taky vykřičený dům ničím nepodložených názorů. Nastupující novinářský magnát pochopil, že proto aby ho někdo poslouchal, potřebuje své vlastní médium.