úterý 30. října 2012

Matouš doporučuje: Artové filmy

Mají punc high society, stejně tak pachuť tvídového intelektuálství. Artové filmy. Stěží se dostanou do českých kin a na festivalech je zpravidla prošvihnete. Jste-li náročným divákem (co to ksakru znamená?), budete je zbožňovat, i když budou stát za houby. Naopak nemáte-li chuť u filmu přemýšlet, tak si pusťte Novu. Artové filmy jsou otloukánky v kinematografii. Zpravidla nevydělají ani korunu, velká studia do nich stěží investují a lidi se na ně nekoukají. Tak proč vznikají? Věřím, že film je taky umění. Nejde mi o nejvyhrocenější scény ve spektáklech s Nicolasem Cagem, jde mi o příběh a zpracování. Takže jsem si nenápadně začal pouštět nezávislé a artové filmy. Znalcem nejsem ani náhodou, ale, pardón, Lovci pokladů mi fakt nestačí.  


Romantika, kolem které Rosamund Pilcher neproletěla ani vesmírnou lodí

Mám rád dramata (ta filmová, míň ta svá). Když se k dramatu přidá lovestory, je to film, který mě patrně udrží u obrazovky. Tady je pár tipů na snímky, kterým na nosech sedí růžové brýle:

Les Chansons d'amour

Muzikál, ale nebojte se, žádná Absolonová v egyptské garderóbě vás nečeká. Písně o lásce (až budete nadšeně někomu vyprávět o tomhle filmu, použijte prosím jeho originální verzi, nejen že budete vypadat vzdělaně, ale taky se nedočkáte pohledu „co za s****u jsi to zase viděl?“) jsou totiž filmem, který má francouzský esprit, zápletku, styl. Má hodně co říct a není to nuda. Christophe Honoré je jeden z mých nejoblíbenějších režisérů. A v českých kinech to samozřejmě nebylo.  


"Miluj mě méně, ale miluj mě dlouho"


Neklid

Na tenhle doják nepotřebujete ani krabici kapesníčků. Neklid je sice ždímačka emocí, ale nakonec zjistíte, že hrdinové dosáhli svého štěstí. Byť od hvězdného Guse Van Santa, o česká kina film nezavadil. 



Les Amours imaginaires

Neskutečně přehnaný, přeplácaný, kýčovitý, střelený film s klasickou zápletkou: Dva milují jednoho a ti dva jsou nejlepší přátelé. Kanadskému režisérovi a zároveň představiteli jedné z hlavních postav Xavierovi Dolanovi bylo v době, kdy to natočil 21 let. Takže mám k němu respekt a tak přemýšlím, z kterého nástupiště mi ujel vlak...Dolanův debut Zabil jsem svou matku je až moc ukřičený, ale zase míň ukecaný. Žehnejte Aerofilms, že do Čech přiváží takové filmy! 


Mé jméno je láska

Tilda Swinton je krásná (a né že né). Tenhle italský film s britskou herečkou je tichý, o to víc k vám promluví svou výtvarnou stránkou. A obsahuje asi nejlépe natočenou milostnou scénu, kterou jsem kdy viděl. Do českých kin se snímek nedostal.   


Moje borůvkové noci 

Norah Jones je sice hudebnice (a ksakru skvělá), ale i herečka. A sluší jí, i když je ušmudlaná od borůvkového koláče. Norah Jones, Jude Law, Rachel Weisz a máte film, který stojí za to vidět. I když, připouštím, jeho příběh drhne. Ale tenhle snímek se nesleduje kvůli ději, na něj se člověk dívá, kvůli Norah v americké kavárně nad ránem... V českých kinech film před pár lety byl.


Jednu artovou fantazmagorii

Lůno

Co když člověka naklonujete jako ovci? No bude z toho asi průšvih. Eva Green se objevila v dramatu, který zavání sci-fi a kape z něj existencionalismus. Jak moc musíte být sobcem, abyste si aspoň mysleli, že váš život za něco stojí? Zeptejte se tohohle filmu. Bylo v české distribuci



Jeden queer film

Víkend

Dva lidé, co se potkali, asi se do sebe zamilovali, ovšem, jak to tak bývá, jeden se zamiloval víc. V tomhle snímku jde o dva muže a jeden víkend, který spolu prožijí. Z filmů s queer tematikou, které se ke mně dostaly, jednoznačně nejlepší. Uvedeno minulý rok na Mezipatrech


"Are you happy?"
"I'm absolutely fine."

A co ne?!!!  

Juno

Kolem filmu byl nesnesitelný randál a dokonce se o něm zmínil i můj milovaný sitcom Big Bang Theory. Juno nepřináší žádné objevné zpracování nebo příběh. Snímek je od začátku do konce vystavěný na roztomilém ksichtíčku Ellen Page. Jediné, co mě na něm bavilo, byl soundtrack.  








1 komentář:

  1. Tsss. Juno byla docela dobrá! :D Ale díky za tipy, třeba i něco vyzkouším :)

    OdpovědětVymazat