Konec, pane Joch, z toho se nestřílí!

Ve své funkci premiérova poradce pro lidská práva skončil Roman Joch. Nedobrovolně. Nečas se za poslední rok obdivuhodně houževnatě proměnil v Klausova přisluhovače. Jeho památný projev v Brně a zavedení nového -ismu (až se divím, že se Jeho Výsost neurazila, že jí premiér leze do akademického zelí) byly srovnatelné se švestičkami z mojí zahrádky. Padák (asi ne zrovna zlatý) pro Romana Jocha je pak téměř ukázkovou scénkou z knihy pro kluky kolem deseti let – tváří se jako dobrá parta, ale někde něco smrdí. A jelikož ryba smrdí od hlavy, na Hradě se už nedá dýchat a ve Strakově akademii by se mělo pořádně vyvětrat. Jochova nevybíravá slova jsou ovšem opravdu moc, zvlášť na člověka v takové funkci. Nemá cenu řešit, jak Klaus reagoval na incident s kuličkovkou, ostatně kdo by neměl nahnáno? Jasné je jedno, střelec neměl střílet, a Klaus se neměl tvářit jako raněná laň. Humbuk je potřeba dělat kolem Jochova velkolepého finále u vlády jako takového. Byť je mi pan bývalý poradce nepříjemný, nelze mu upřít, že má odvahu vyjadřovat se, a to se cení, zvlášť, když vyvěsí na svůj blog tak úderný text. Vyjádřit se o prezidentovi jako o bábě a naznačovat jeho zbabělost není ale šťastné za žádných okolností. Kdyby střelec mířil o něco víš, už by Klaus mohl připomínat pirátského kapitána. Ostatně kuličkovka pořád vypadá jako pistole a útočník by měl jít aspoň na chvíli sedět. Když se na Hradě nenápadně naznačovalo, že gayové jsou úchylové, tak se nikomu nic nestalo, teď, když někdo konečně řekne, jak to vlastně s Klausem a jeho vřelým vztahem k širé ruské náruči je, tak hned skončí? Že si náš pan prezident oblíbil Rusko, to nelze vyvrátit, že Rusko má k demokracii (o níž nám prezident permanentně básní) pěkně daleko, to se dá popřít ještě obtížněji. Aneb všichni víme, že Klaus je kremlofil, ale nahlas se to říkat nemá? To je asi součást české nátury – mysli si, co chceš, ale nemel o tom. Nuže, pan Joch si teď parádně namlel.