Fenomén Marjane Satrapi

Tlupa superhrdinů, nebo jedna černovlasá holka, která vzala v dětství roha z Íránu, s nímž zacloumala islámská revoluce? Pro mě docela jednoduché řešení...jedině Marjane Satrapi. Muslimka, jejíž rodina patřila k íránské vyšší třídě, měla všechno a pak neměla skorem nic. Satrapi toho za svůj život zažila hodně. Napsala o tom komiks, ze kterého se stal bestseller. Fenomén Persepolis zasáhl i Česko, včetně stejnojmenné filmové adaptace, a teď jde do kin snímek natočený podle dalšího komiksu spisovatelky - Kuře na Švestkách.

Teherán - Evropa (možná bez zpáteční letenky)

Satrapi prožila dětství v Teheránu, chodila do francouzské školy, žila evropským stylem, když v roce 79 přišla islámská revoluce a s ní "očista" státu od špatných západních vlivů a návrat k muslimských tradicím. O něco později vypukla válka mezi Íránem a Irákem. To byl konec a rodiče poslali Marjane na francouzské lyceum do Vídně. O tomhle (a mnohém dalším) se dočtete v debutové práci Satrapi, která vyšla ve čtyřech svazcích (v Česku ve dvou). Naivní kresba společně se zvěrstvy revoluce i života cizince v Evropě, jaký Satrapi zažívala, vytvořily kult.

Později autorka vydala komiksy Kuře na švestkách a Šitíčko, všechny ve francouzštině a všechny vydané ve Francii. Satrapi už natrvalo žije v Paříži. Nebyla to snad přehnaná potřeba prodat vlastní ego, když Satrapi psala Persepolis, spíš nutkání podat Evropě svědectví o Íránu očima Íránky, která si hlavu neobaluje šátkem.  Překvapivě Satrapi vytvořila de facto evropský pohled na problematiku íránské moderní historie.

Satrapiové jsou potomci původního královského rodu, který Íránu vládl před příchodem Američanů a Angličanů, kteří si z Persie udělali dojnou krávu. Satrapi vzpomíná na svého strýce, který se stal komunistou a později politickým vězněm. Satrapi nezajímá jen její minulost, zabývá se Íránem komplexně. Ne jinak tomu je v Kuřeti na švestkách.

Kuře na talíři i na plátně

Ovšem filmová verze Kuřete na švestkách je výrazně propracovanější a zajímavější než její předloha. Satrapi ji řežírovala (jako Persepolis) a detaily z knihy dostala do fáze dokonalosti. Navíc oproti debutovému filmu, který je animovaný a jedná se tak prakticky o rozpohybovaný komiks, je Kuře na švestkách z větší části hrané. Lavíruje mezi afektem, kýčem, nadsázkou, komedií, dramatem, lovestory a pohádkou. Tisíc a jedna noc pro dospělé.

Ukázka animované části filmu, kde je vidět typická naivistická kresba Satrapi

Hlavní postavou je světově uznávaný houslista Násir Ali (v knize hráč na tradiční íránský nástroj tar - podobný mandolíně, pro film patrně muselo dojít k jistému poevropštění námětu), jehož život jde do kytek ve chvíli, kdy mu jeho pedantská manželka nástroj zničí. Příběh ukazuje kontrasty mezi idealizovaným rodinným životem a touhou po vyšších cílech, než je plný talíř. Na druhou stranu bez toho plného talíře by ani tisíckrát talentovaný umělec nepřežil. tak kdo má pravdu? Praktická manželka, nebo snílkovský manžel? Násir Ali se po extempóre svojí ženy rozhodne zemřít. Film ukazuje sedm dní před koncem, na který Násir Ali úpěnlivě čeká. V těch poblouzněných dnech se míchá fantazie s představami a vzpomínkami, a zvláště jednou vzpomínkou, vzpomínkou na krásnou Irane, do které se Násir Ali kdysi zamiloval, a kterou si měl vzít, ne svou současnou ženu...

Jeden z nejlepších filmů, jaký jsem kdy viděl. V českých kinech je ode dneška. Neměli byste ho prošvihnout. 

Marjane Satrapi, nejvýznamnější práce: 

Persepolis: (2000 - 2003), česky 2006, film 2007 - nominace na Oscara za nejlepší animovaný film 2008
Ajdar: (2002), česky 2008
Šitíčko /Broderies/: (2003), česky 2008
Kuře na švestkách /Poulet aux prunes/: (2004), česky 2008, film 2011